Oslovené závodnice:

Marie Ševelová – canicross, Michaela Srchová - canicross, Veronika Soukupová – běh, Lucie Burianová – canicross, Lucie Luštincová – běh, Pavla Ženíšková – běh, Jana Henychová – canicross, Jana Zetková - canicross

Co se ti na minulém ročníku líbilo?

M.Š. : Trať, prostředí závodu, zázemí.

M.S. : Líbilo se mi hlavně krásné prostředí, ve kterém závod probíhal. Super byla i organizace a ceny, ale možná se mi nejvíc líbilo, že to bylo jen pro holky.

V.S. : Přátelská a pohodová atmosféra.

L.B. : Atmosféra, zázemí, trať a hlavně příroda. Do Jizerek jezdím moc ráda.

L.L : Závod se mi líbil kompletně celý. Ať už se jednalo o zázemí, organizaci, trať, vyhlášení - všechno bylo super .

P.Ž.: Závod měl moc pěknou atmosféru, holky, které jsem potkávala se usmívaly a zdravily i ty co mě předbíhaly... Trať byla moc pěkná (kopec po startu jsem zdolala indiánským během) potěšilo mě, že i některé závodnice tažené psem.

J.H. : Na loňském ročníku se mi líbila hlavně ta obrovská pohoda a celá řada doprovodných hýčkacích programů, jako byla masáž.

J.Z. : Řekla bych, že celková organizace závodu. V podstatě i trať, až tedy na úvodní kopec a celkově přátelská atmosféra.

Proč bys ostatním holkám zrovna tento závod doporučila?

M.Š. : Jak už jsme uvedla v předchozí odpovědi plus považuji za zajímavé porovnání běžkyň se psem a bez psa.

M.S. : . Myslím, že jsem tuto otázku zodpověděla v prvním bodě. Přijeďte, je to fajn prožitý víkend, se psy a bez chlapů.

V.S. : Krásná trať na ještě krásnějším místě.

L.B. : Kvůli výše uvedeným věcem.

L.L. : Závod je krásně zorganizovaný, v moc pěkné přírodě a trať je určitě únosná pro většinu lidí, ať už běhat začínají nebo jsou již v běhání zkušení.

P.Ž. : Myslím, že to byl od pořadatelů moc dobrý nápad, protože hodně holek se nechce srovnávat s chlapama. A tady je ta atmosféra příjemná a pohodová.

J.H. : Tento závod je opravdu holčičí, ale vůbec se nedá říct, že tu byly jen holky. Byla tu i fůra mužských fanoušků, povzbuzujících na trati. Každá baba si běžela svým tempem a bylo to super setkání s lidmi, který mají chuť se hýbat.

J.Z. : Konečně první závod čistě pro nás ženský.

Připravuješ se běžecky na závod?

M.Š. : Snažím se připravovat na letní canicrossové závody obecně.

M.S. : Nijak výrazně se nepřipravuji. Občas běžím trénink se psem a jinak se spíš připravuji na mistrovství Evropy v lakrosu, které budu hrát v srpnu.

V.S. : Nijak zvlášť, běhám si pro radost.

L.B. : Trénuji tak, abych závod ve zdraví přežila nejen já, ale hlavně pes. Běhám hodně v terénu, u nás doma to ani jinde dost dobře nejde.

L.L. : Trénuji vlastně celoročně, a jakmile roztaje sníh, tak běhám. Nijak speciálně se přímo na tento závod připravovat nebudu .

P.Ž. : Snažím se, ale moc mi to nejde...Přesto se moc těším .

J.H. : Snažím se připravovat Když už to nestihnu naběhat, tak aspoň barvu oblečení jsem stihla poladit.

J.Z. : No přípravou bych to asi nenazývala, ale je pravda, že se párkrát proběhnout jdu.

Doporučila bys ho i běžkyním začátečnicím?

M.Š.: Doporučila, neboť převážná část závodu se odehrává mimo civilizaci, takže nikdo nevidí, jak závodník plive plíce. Pro závodnice se psy považuji trať za bezpečnou, kde nehrozí například z důvodu úzké trati kolize při předbíhání, takže bych se nebála vzít i nezkušeného začínajícího psího závodníka.

M.S.: Jasně, každý musí někde začít.

V.S. : Určitě jo! Loni to pro mě byl první závod po spoustě letech a odstartoval mou závislost na běhání.

L.B. : Ano, pokud mají chuť si zazávodit, tohle je ta správná akce. Trať není nijak běžecky obtížná i značení je dobré.

L.L. : Ano. Vzhledem k tomu, že se jedná o délku tratě 5,6 km, tak si myslím, že se to dá uběhnout i v běžeckých začátcích.

P.Ž. : Myslím, že to je velmi vhodný závod pro začátečnice - znovu se vracím k té atmosféře... tím jak se trať potkává, tak se holky vzájemně povzbuzují a to je moc fajn a motivující.

J.H. : Pro holky začátečnice to je super závod. Nadýchají zde atmosféru a budou minimálně mít chuť přijet sem příští rok znova a odběhnout to lépe nebo pak i začít jezdit na další běžecké a nebo canicrossové akce.

J.Z. : Tak určitě, vždyť já sama jsem canicrossařka začátečnice a asi budu navždy.

Jedeš na závod s ambicema ?

M.Š. : Mám ambici zlepšit svůj loňský čas.

M.S. : Hm, nevím. Je jasný, že vyhrát by bylo fajn, ale jedu si to hlavně užít.

V.S. : Má ambice je potkat se tam se super lidičkama a závod si maximálně užít .

L.B. : Já? Ne! Mým hlavním cílem je neudělat ostudu psímu parťákovi, manželovi a dětem, kteří jsou všichni mnohem lepší běžci než já .

L.L. : Vždycky jezdím na závody s ambicemi, takže tady se to určitě nebude měnit. Každý chce asi při závodech zaběhnout co nejlépe a vydat ze sebe maximum .

P.Ž. : Samozřejmě - přežít a nezranit se. Pavel (manžel) má ambice za mě - abych absolvovala závod tentokrát s jeho psem Křenem... ale nevím.

J.H. : Já bych ráda letos běžela rychleji než loni, tak uvidíme.

J.Z. : Moje nejhlavnější ambice je ten závod vůbec přežít.