aneb jak jsem zabloudil v Oz
Oz en Oisans
Tak Vám povím, že tentokrát se organizátoři předvedli. Včerejší etapa slušně promíchala pořadí a startovka nikde. 9.30 start prvního, takže Jirka to měl plus mínus minutu jistý, ale my všichni houfně sme přešlapovali před startovní branou. Napnuté uši nám byli k prdu, když čísla ve francouzštině jsou stále záhadou a jedinou listinu si startér hamounil pro sebe.
Nebudu se deklasovat, tvrdím-li,že sem si trať těsně po startu prošel i se psem a přeci odbočku minul. Skelný zrak po výběhu sjezdovky a zmatený francouz coby vodič udělali své. Zastavila nás až vracející se skupinka 5 závodníků, včele s nasupěným Michalem. Krev sic veškerou mimo hlavu, ale stejně sem nemohl přeslechnout salvu nadávek.
Zbytek traťe se od loňské nelišil. Šotolinka, pak lesní stezka plná kořenů, anglán co mi funěl na záda sebou pěkně říz, serpentýny dolu, pak strmě nahoru. V cíli zničeni. Naštěstí alpská voda chladí. (že i můj mobil ví teď Michal)
Oz en Oisans je moderní nově vystavěné hotelové středisko s přímým napojením na systém největšího střediska Alpes d´ Huez. Přestože výš jak 1300m, v poledne bylo ve stínu 31,5 stupně. Letos jen jedna etapa, loňskou vrchařskou etapu si Yvon Lablaiz coby nový organizátor odpustil a tak vám píšu již z dalšího, finálního střediska. Auris en Oisans. Čekají nás závěrečné 4 etapy, z toho jedna noční.
Držíme perfektní partu, náš stan od KOB Děčín se stává nedílnou dominantou všech středisek. Včera byla málem diskotéka s belgánama.
Michalův kotník drží tejpy, zdá se dobře a i Markétě červená bandáž pomáhá.
Výsledky Oz – Jirka 4(2)Ivča 17(2), Michal 12, Roman 19, Petr 21, Alča, Markéta i Linda a Pavel jsou za 40 místem, podrobnější výsledky bohužel neznáme, Frantíci jsou skoupí na papír.
PS: Natalie taky zabloudila, a tak Michal poskočil na druhé místo mezi ženami.